..všechny poklady Země teď leží mezi Tvýma očima..

Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil:

Z (K)Okinky vypadla 15.7. (asi, už je to dávno) na svět

KONÍ HOLKA !!!

Vyfocena cca 2 hodiny po narození.Další foto čekejte sůůůůn :-)

 

 Moje kůňo (K)Okinka  

No vida...a dopadla jsem jako průměrná patnáctka: vzdávám hold svému "koníštovi", prezentuju ji na netu, po těch dvou a půl letech, co jsem její majitelka mám tendenci šišlat "o Ňuňánkovi" a podobně....

Fakt nevím, proč o ní někteří mluví jako o.... no, domyslete sami. Kokinka alias Ňuňánek je náhodou moc fajn zvíře, kterému vděčím za to, že jsem své tvrdě nabyté teoretické znalosti mohla provozovat v praxi (a občas si tvrdě nabít hubu :-) )

O´key jsem pořídila ani nevím proč. Možná nějaké ochraňovatelské pudy. Jako rozumně přemýšlející tvor jsem si ekonomicky uměla spočítat, že mít koně se zkrátka NEVYPLATÍ. Stát se vlastníkem staršího koně a navíc nemocného, se dvakrát tak NEVYPLATÍ. Po těch letech musím uznat, že jsem měla pravdu :-) ale jako psychoterapeut se osvědčila: Nikdy nejste tak nasraní, abyste se nemohli nasrat ještě víc (berte s humorem).

Okinka, tečkovaná blondýna (blondýna je blondýna a šiml není kůň, že), dominantní a "svoje" kobyla, co by ale za kousek mrkve šla světa kraj. Co umí v momentě vysvětlit, že o koních víte h... a kulové. Občas se to snaží vysvětlit i renomovaným kapacitám. Jenže pak přijde okamžik, skutečně "oka mžik", nepopsatelný a to je ono, to je to, proč vím, že až tu nebude, bude na světě smutno.

 

PS. Táhne mi na třicet...ale posouděte sami: není dokonalá ? Někdy ?